Kdy bude maturitní zkouška zahájena
Pokud bude umožněna přítomnost žáků na vzdělávání ve středních školách nejpozději 1.června 2020, pak bude maturitní zkouška zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků ve středních školách.
Současně platí, že maturitní zkouška musí být zahájena nejpozději do 30. června 2020. Zákon tedy počítá s tím, že časové období, kdy bude reálně konána maturitní zkouška, nekončí dnem 30. června 2020, ale může v rámci školního roku 2019/2020 pokračovat i krátce po 30. červnu 2020 (platí nicméně, že konkrétní termín zkoušek
bude záležet na tom, kdy pominou mimořádná opatření a bude opět povolena osobní přítomnost žáků ve středních školách).
Termíny, které nemohou být v mezidobí naplněny vůbec nebo s obtížemi (například odevzdání žákovského seznamu literárních děl do 31. března), budou posunuty.
Konkrétní časové schéma konání maturitní zkoušky vyhlásí ministerstvo.
Kdo bude konat maturitní zkoušku
S ohledem na skutečnost, že nouzový stav byl vyhlášen v průběhu 2. pololetí, není možné aplikovat ta ustanovení, která počítají s tím, že maturitní zkoušku může dělat žák, který úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání. K maturitní zkoušce tak bude připuštěn každý žák maturitního ročníku, který v termínu v souladu se
školským zákonem (tedy do 1. prosince 2019) podal úplnou přihlášku k maturitní zkoušce. Jedná se o žáky, kteří podali přihlášku “k prvnímu pokusu“, i o žáky, kteří budou konat opravnou či náhradní zkoušku maturitní zkoušky.
Vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku tedy není podmínkou konání maturitní zkoušky a otázku jeho vydávání MŠMT řeší společně s otázkou vydávání vysvědčení ve všech druzích škol.
O způsobu hodnocení a vydávání vysvědčení bude MŠMT školy informovat.
Z čeho se maturitní zkouška bude skládat
Pro maturitní zkoušku konanou podle tohoto zákona platí, že se skládá ze stejných zkoušek jako by se skládala maturitní zkouška konaná podle školského zákona.
Výjimkou je však to, že ve společné části maturitní zkoušky se nebude v případě zkušebního předmětu český jazyk a literatura a cizí jazyk konat písemná práce.
Žák tedy bude konat maturitní zkoušku z těch zkoušek ze zkušebních předmětů společné části a zkoušek profilové části, které uvedl ve své přihlášce k maturitní zkoušce. Pokud má žák na základě podané přihlášky v jarním zkušebním období skládat v rámci opravné nebo náhradní zkoušky nebo opakování zkoušky pouze dílčí část společné části konanou formou písemné práce, pak tuto část nekoná a platí, že se mu výsledná známka ze zkoušky
z českého jazyka či cizího jazyka společné části maturity bude počítat pouze z výsledku didaktického testu a ústní zkoušky, přičemž konkrétní poměr stanoví vyhláška.
Co se týče rozsahu vědomostí a dovedností společná část maturitní zkoušky, které se budou maturitní zkouškou ověřovat, pro ně i nadále platí, že vyplývají z již vydaných katalogů podle § 78a školského zákona. Zde se tedy nic nemění.
Náhradní způsob vykonání maturitní zkoušky
Pokud by ani k 1. červnu 2020 nebylo možné, aby žáci byli osobně přítomni ve škole, zákon stanoví vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem. Jedná se o krajní řešení, nicméně MŠMT k němu přistoupilo s ohledem na jistotu maturantů a jejich dalšího profesního života (ať už přijímacího řízení na VŠ či návazností na trh práce).
Podmínkou pro to, aby žák mohl maturitní zkoušku náhradním způsobem vykonat úspěšně, je podání úplné přihlášky k maturitní zkoušce v souladu se školským zákonem a skutečnost, že žák prospěl v prvním pololetí posledního ročníku, nebo se jedná o toho, kdo podal přihlášku k opravné nebo náhradní zkoušce.
Pokud žák v prvním pololetí posledního ročníku neprospěl nebo nebyl hodnocen, je škola povinna ho komisionálně přezkoušet. Pokud žák vykoná komisionální přezkoušení úspěšně, škola mu upraví pololetní hodnocení. Pokud však žák ani při tomto komisionálním přezkoušení nebude úspěšný, pak v prvním pololetí posledního ročníku neprospěl. Takový žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni konání komisionálního přezkoušení, nejdříve však 30. června 2020. Takovému žákovi se nicméně dává možnost opakovat ročník, pokud o to požádá. Takovou žádost musí neúspěšný žák podat ve lhůtě do 5 pracovních dnů ode dne, kdy přestal být žákem školy.
Samotné hodnocení na maturitním vysvědčení pak škola provede tak, že zprůměruje známky z obsahově shodných předmětů nebo předmětů, které mají přímou vazbu na zkušební předměty či zkoušky maturitní zkoušky
(bude se týkat zejména odborných předmětů či praktické zkoušky), na třech posledních vysvědčeních žáka, na kterých tyto předměty figurují.
Podrobnosti pro situaci, kdy by bylo v krajním případě nutné přistoupit k vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem, stanoví ministerstvo v prováděcím právním
předpise. Tento předpis ministerstvo vydá v případě, že vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem bude vzhledem k vývoji situace relevantně zvažovaná varianta.
Do vysvědčení, ze kterých se budou vypočítávat známky na maturitní vysvědčení, se logicky nemůže počítat vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku, neboť žáci v současné době nemají standardní možnosti hodnocení výsledků svého vzdělávání. To však neplatí pro ty žáky, kteří konají opravnou nebo náhradní zkoušku, případně opakují zkoušku na základě rozhodnutí o přezkoumání maturitní zkoušky, tito žáci získali vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku za běžných podmínek a není tedy důvod, proč jim jej nezapočítat.
